Obecně o polarizaci společnosti, demokracii a vztahu ke zvířatům a životnímu prostředí

..........Obecně o polarizaci společnosti, demokracii a vztahu ke zvířatům a životnímu prostředí..........

I. Mým cílem bylo setřídit myšlenky do textu, který je autentický, a není jen opisováním myšlenek z webových stránek, knih, televize a jiných zdrojů (takovým opisováním faktů nebo názorů jiných), tyto bohužel dle mého názoru převládají. Není to samé psát společenskou (společenskovědní) úvahu s názory, jako fakta, která se dají celkem jednoduše zpracovat tak, aby s tím byl člověk spokojen.

II. Probíhá polarizace společnosti, kdy si lidé nevytváří na jednotlivá témata vlastní názor na základě jejich životních hodnot, přesvědčení a uvažování, ale na základě převládajících a běžným pozorovatelem vždy snadno vydedukovatelných názorů skupin, kam možná sami sebe začleňují. Jdou s jedním z těchto dvou proudů: na jedné straně „kavárny“, a „vlastenců“ na straně druhé (obě tyto skupiny mají své extrémy). Co se týče pojmenování těchto skupin, můžeme zvolit různá označení, ale platí, že rozdělujícími tématy jsou názor na multikulturalismus a národnostní státy, ochranu přírody a ekonomický růst, EU a míru jejích pravomocí, na polistopadové prezidenty, na současného premiéra.

Tato úvaha je obecně společenská, a vyjádření hodnot není zdaleka jen jednou za čas hodit lístek do volební urny (navíc, to je spíš vyjádřením priorit), to je jen velmi malý zlomek. Přesto začnu volbami.

Demokracie podle mého ideálu je rozhodování všech jednotlivých lidí na území daného státu, kteří přemýšlí o věcech, mají priority, diskutují nebo sledují diskuze, sledují veřejnoprávní/soukromá média (nebo je politika vůbec nezajímá), a přesto, že jedna strana na ně má větší vliv, vytváří si názor sami za sebe. Pokud mají zájem, jdou tento hlas vyjádřit k volbám, kde má každý hlas stejnou hodnotu. Stejně tak v diskusích jsou si lidé rovni a žádný názor není nadřazen (tenhle fakt si mnoho lidí neuvědomuje).

III. Přestože nemám velké mezinárodní srovnání, překvapuje mě, že trestné činy nejsou v naší zemi vždy potrestány a lidé jsou často smířeni s vědomím, že přes kontakty a úplatky je možné řešit velké množství případů. Výsledkem tohoto vědomí je pak politická scéna, která ve většině lidí vzbuzuje negativní dojem. Jako se v historii vše mnohokrát opakuje, čas od času jsou nějaké demonstrace, kterých se z velké většiny účastní lidé, kteří nejsou spokojeni se stavem země. Přestože podstatou demokracie jsou svobodné volby, je dobře, že se mohou sejít lidé vyjadřující podobné názory a zároveň tím ovlivnit veřejné mínění.

Otázkou je, zda nejsou systém a myšlení v postkomunistických zemích (nevím, jak přesně tuto oblast vymezit geograficky, nejspíš převládá zařazení České republiky k celku „východní Evropa“, i když ve srovnání se stavem zemí, které do ní geograficky v každém pojetí patří, je to označení hanlivé) uzpůsobeny k tomu, aby si žádná vláda nevytvořila obraz charakterního uskupení, a proti každé vládě se tedy protestovalo. Není obvyklým jevem, že je nějaký politik velice oblíbený u velké části populace a zároveň aspoň minimálně respektován na opačné straně voličského spektra. Z výše uvedených důvodů mám pochopení pro lidi, kteří nejeví o politiku a volby zájem.

IV. Jako závěrečnou část chci jen tak mimochodem (ale téměř všechno má se vším souvislost) zařadit téma ochrana zvířat, které považuju možná za nejdůležitější a jedno z nejvíce definujících charakter člověka. To, co určuje vyspělost země, je do značné míry otázka, jak se tam žije ostatním živým tvorům/bytostem. Zvířata (převážně ta obecně označována jako hospodářská, ale i neskutečné množství jiných) žijí na místech naší země v hrůzostrašných podmínkách a zažívají utrpení, přesto to není nijak výrazně řešeno a často to ani není definováno jako trestný čin.

„Nejsou to lidi“ je argumentem velké části lidí zastávajících stanovisko, že je to v pořádku. Stejně jako se společnost vyvíjí, roste obecné vnímání hodnoty lidského života (války a otroctví dříve jako běžná věc), stejně tak ale roste vnímání hodnoty zvířecího života. Ačkoli neznám pravidla vytváření zákonů, považuji tato pravidla často za úplně náhodná, a u týrání a utrpení zvířat jako úplně nesmyslná v právním státě. Ať máme názory na mnoho věcí jakékoli, neubližování zvířatům musí být základním bodem shody. Ochrana životního prostředí zahrnuje desítky dalších témat, například třídění odpadu, nevyhazování odpadků/nedopalků, a další, a přestože mnoho lidí si teď opět řekne, že je to elementární věc, pro nezanedbatelnou část populace není.

Věřím, že tento styl uvažování, ve kterém budeme respektovat přírodu a uznávat tyto základní pozitivní lidské hodnoty, bude vést k vytvoření země, která je dobrým místem pro život. Důsledkem pak bude také možnost změnit k lepšímu politické poměry.

Děkuji Vám za přečtení.

Roman Pavlata